Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Léková intolerance je jiný název pro nežádoucí účinek typu B.

Intolerance mléčného cukru je jiný název pro intoleranci laktózy. Viz také cukry.

Potravinová intolerance znamená potíž s trávením určitých potravin a je vždy spojená s nějakými nepříjemnými tělesnými příznaky (například nadýmání, bolest břicha, ale i bolest hlavy, únava apod.). Pozor: Potravinová intolerance není totéž co potravinová alergie! Zatímco u intolerance způsobuje nějaká složka potravy „pouze“ výše popsané potíže, potravinová alergie je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky.

Intolerance je odborný výraz pro „nesnášenlivost“. Například intolerance laktózy je poměrně často se vyskytující onemocnění trávicího systému. Viz také hypersenzitivita.

Intolerance laktózy neboli nesnášenlivost mléka je relativně často se vyskytující onemocnění trávicího systému. Člověk trpící intolerancí laktózy není schopen strávit mléčný cukr (laktózu), který se vyskytuje zejména v mléce a v mléčných výrobcích. U lidí s intolerancí laktózy se laktóza nerozkládá, nýbrž je zdrojem živin pro mikroorganismy žijící v tlustém střevě (viz lidská mikrobiota). Vznikající plyny mohou vést k průjmům, nadýmání, plynatosti a dalším trávicím potížím. Terminologická poznámka: Pro intoleranci laktózy se používají rovněž označení intolerance mléčného cukru, laktázová deficience či laktázová insuficience. Pozor: Intolerance laktózy není totéž co alergie na mléko! Zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také intolerance, laktóza, alergie na mléko.

Lékový provokační test je jeden typ provokačního testu při diagnostice alergií. Jak již jeho název napovídá, používá se při podezření na alergii na léky. Lékař za přísně kontrolovaných podmínek vystaví pacienta kontaktu s podezřelým lékem, ať už formou některého kožního testu, nebo lék aplikuje na spojivku, do nosu nebo jej nechá pacienta vdechovat.

Evropská léková agentura neboli EMA (zkratka pochází z anglického názvu European Medicines Agency) je agentura Evropské unie (EU), která zodpovídá za hodnocení a dohled nad léčivými přípravky. V letech 1995–2004 působila pod zkratkou EMEA. Agentura byla založena v roce 1995 a jejím hlavním úkolem je registrovat a kontrolovat léčivé přípravky v EU. Společnosti u ní mohou zažádat o jednotnou registraci pro své výrobky, kterou vydává Evropská komise a která jim umožňuje prodávat registrované léčivé přípravky v celé EU a EHP. Díky centralizovanému postupu s velmi širokým záběrem je EMA schopna většinu skutečně inovativních léků prodávaných v EU zaregistrovat. Mezi úkoly agentury patří: usnadňovat vývoj léků a jejich dostupnost, vyhodnocovat žádosti o registraci léků, kontrolovat bezpečnost léků během jejich životního cyklu, poskytovat informace zdravotnickým pracovníkům a pacientům. Výhodou pro členské státy EU je např. hodnocení a konečné schválení nového léčivého přípravku na celoevropské úrovni. EMEA (resp. později EMA) původně sídlila v Londýně, v březnu 2019 byla přesunuta do nizozemského Amsterodamu.

Léková forma (angl. dosage form) je konkrétní podoba léčivého přípravku, která je podávána pacientovi. Jedná se o směs léčivých látek a pomocných látek, která byla určitým způsobem zpracována. Podle konzistence rozlišujeme pevné, polotuhé a kapalné lékové formy: Mezi pevné lékové formy se řadí například tablety, tobolky, čípky a zásypy. Mezi polotuhé lékové formy se řadí různé krémy, masti, gely a pasty. Mezi kapalné lékové formy se řadí různé kapky, roztoky, kloktadla, sirupy a emulze. Viz také způsob podání.

Léková hypersenzitivní reakce je jiný název pro nežádoucí účinek typu B.

Léková anamnéza je pokud možno úplný výčet všech léků na předpis i volně prodejných léků, které pacient dříve užíval nebo stále ještě užívá. Léková anamnéza je nejčastěji zjišťována před zahájením ambulantní péče nebo lůžková péče. Viz také léčivý přípravek, anamnéza.